Uzdravování rodových kořenů 1. (článek Petera Josepha, australského maronity)
Šiřte dál!
Obrázek: Eva the Weaver, Flickr
Přinášíme první část překladu článku Petera Josepha, maronitského kněze z Austrálie. Text si nebere servítky, jeho publikování není nicméně míněno jako ultimativní odsouzení uzdravování rodových kořenů, ale jako příspěvek do diskuze.
V době současného zmatku v církvi se někteří lidé přimkli k myšlenkám převzatým z New Age nebo protestantských fundamentalistických sekt aniž by si byli vědomi jejich skutečného původu a nesprávnosti.
Velkým příkladem takového zmatení je současné pobláznění uzdravováním rodových kořenů. Existuje kniha s tímto titulem od anglikánského psychiatra Kennetha McAlla. Většina knihy je pro katolíka přijatelná, ale na její obálce se také tvrdí, že doktor McAll nám říká, jak skrze své lékařské a náboženské zkušenosti objevil pozoruhodnou novou metodu léčení. Věří, že mnoho domněle nevyléčitelných pacientů jsou obětmi ovládání svými předky. Proto se je snaží od tohoto zajetí osvobodit. Zkoumáním rodových kořenů může určit předka, který pacientovi škodí. Potom rozváže pouto mezi předkem a pacientem.
Existuje nepřeberné množství literatury ohledně tohoto tématu, většinou navzájem protikladné. Vybrat spolehlivou knihu je podobný úkol jako vybrat knihu o astrologii nebo nějakém jiném nesmyslném esoterickém tématu: které uvěříme? Je jich tolik a nelze je navzájem smířit!
Existuje celá škála pohledů ohledně tématu duchů předků. Slyšel jsem, že někteří říkají, že jestliže v rodině zemře dítě, znamená to, že někdo z vašich předků byl čarodějem. Pokud máte rakovinu střev, znamená to, že někdo u vás byl svobodným zednářem. A tak dále. Někteří tvrdí, že jsou schopni určit vazbu každé nemoci k určitému hříchu předků, který tak postupuje po rodové linii.
Jiní učí, že vy nebo vaše rodina jsou obětmi démona hněvu nebo démona chlípnosti nebo hráčství nebo narkomanie nebo psychického zhroucení; jinými slovy, existují zvláštní démoni, kteří působí v rodinách po generace a vyvolávají zvláštní neřesti.
Proč utrpení?Také apoštolové jednou projevili běžné židovské mínění, že každé utrpení lze vysvětlit určitým hříchem. Zeptali se našeho Pána: „Kdo zhřešil, tento člověk, nebo jeho rodiče, že se narodil slepý? Ježíšova odpověď je velmi poučná a důležitá: „Nezhřešil on ani jeho rodiče, ale je slepý, aby se na něm zjevily skutky Boží.“ (Jan 9,13)
Jindy náš Pán odmítl myšlenku, že určitá neštěstí dopadají na určité lidi kvůli jejich hříchům, zatímco jiní jsou ušetřeni, protože jsou hříšní méně. Ohledně skupiny lidí, které nechal Pilát popravit a jiných osmnácti lidí zabitých padající věží v Siloe, Ježíš řekl: „Myslíte, že byli horší než jiní lidé v Galilei a Jeruzalémě? Ne, říkám Vám.“ (Lk 13, 2.4).
pokračování příště
Myslím, že přímo rodové léčení není to správné. Jsem věřící katolička, ale myslím, že Bůh nedává lidem utrpení a že si ho tvoříme sami. Tím pádem se přikláním k teorii reinkarnace. Je to dle katolíků hřích. Stále mi nejde do hlavy, proč by Bůh zjevoval skutky Boží tím, že lidé umírají hlady a podobné hrůzy. Mám pocit, že si to děláme sami. Bůh nás přece miluje, tak nám přece nebude dávat bolest.
Trochu se bojím, že bychom pak museli říct třeba pětiletému dítěti umírajícímu v bolestech „můžeš si za to sám, broučku“. Otázka zla je vážná, ale převtělování mě nějak nepřesvědčuje.
Pokud je Bůh počátek všeho, jak říkají katolíci, tak se problém jen odsouvá. Bůh by stvořil reinkarnaci.
Ano, žádné řešení zla jsem nepředložil. Jen protestuji proti připisování zla tomu, komu se děje. Když opět použiji emočně vypjatý příkld, mohl bych říci člověku, kterému uříznu hlavu, že si za to může bezpochyby sám z minulého života, jinak by mi karma nedovolila mu hlavu uříznout. Osobně se přimlouvám za ponechání zodpovědností různým hřešícím lidem a těžko postižitelným vlivům (přírodní katastrofy) a základní zodpovědnosti za připuštění toho všeho nepochopitelnému Bohu, kterému se pak snažím klást otázky.